Za poznáním
Nabízíme Vám několik atraktivních míst, kam můžete ve volné chvíli zavítat.
Bělá u Jevíčka
-
V okolí opuštěné doly, štoly a šachty po roztříštěném dolování šamotových jílů a lupků. Suché opukové stráně a meze Na Hoperku a stráně a niva potoka pod Kumperkem hostí vzácnou květenu, např. zvonek klubkatý, prstenec májový, konvalinku vonnou aj. V lesích Zadní hory několik historický hraničných kamenů býv. Lichtenštejnského panství.
Dětřichov u Mor. Třebové
Dlouhá Loučka
- Stepní stráně východně od obce s bohatým výskytem vzácných rostlin např. modřence chocholatého, zárazy hřebíčkové, vstavače kukačky aj.
Chornice
Jevíčko
- Městské hradby - zbytky gotického opevnění středověkého města. Uzavíraly oválně v délce 1 km vnitřní město. Byly zbudovány ve 14. století na místě starých palisád. Naposled byly opraveny v 16. století za starostování Beneše Moltoše a Jana Čecha, jejich součástí byly čtyři brány, orientované podle světových stran. Ještě roku 1768 byly otevírány po rozednění a zavírány hodinu po západu slunce.
Křenov
Kunčina
-
Z pozdně gotického kostela sv. Jiří zachována především čtvercová kaple na severní straně a vstupní věž v západním průčelí, nesoucí znaky pánů z Boskovic, Lipé a Wojenic z doby kolem r. 1570. V interiéru sochy morových patronů, tesaný renesanční epitaf s reliéfy z doby kolem r. 1580. Před kostelem na kamenné balustrádě schodiště 12 barokních soch světců z dílny J. Hendrycha.
Městečko Trnávka
-
Cimburk – zřícenina hradu, nazývaného pův. Trnávka. Byl postaven Ctiborem z Trnávky v 1290-1300 k ochraně obchodní stezky. Palácová dvoupatrová část pův. hradu byla s předhradím spojena dřevěným visutým mostem. Předhradí mělo tři obranné věže a brána byla chráněna padacím mostem. Celek obehnán příkopem a valem. R. 1464 předhradí doplněno kulatou věží. R. 1645 hrad zpustošen císařskou posádkou. R. 1776 zapálen bleskem a následným požárem zcela zničen.
Moravská Třebová
- Renesanční radnice - pozdně gotická stavba z doby kolem roku 1520, renesančně přestavěná kolem r. 1560. Druhé patro pochází z r. 1824. V budově se dochovaly místnosti s křížovými a hřebínkovými klenbami, v zadním traktu zachovalá arkáda se sgrafitovou omítkou. V pracovně starosty (původně síni konšelů) se zachovala renesanční freska Šalamounův soud z doby kolem r. 1560. Kuriozitou je věž radnice z r. 1521 dostavěná v r. 1764, která nemá základy.
- Měšťanský dům na nám. T.G. Masaryka 33 (mázhaus), sídlo Informační centrum – velmi cenná renesanční freska sv. Floriána, figurální a rostlinné motivy (historický nábytek z depozitáře muzea)
- Morový sloup – postaven v létech 1717-1720 na paměť morové epidemie z let 1715-1716. Stavbu a výzdobu provedl olomoucký sochař jan Sturmer.
- Měšťanský dům na nám. T.G. Masaryka 27 (mázhaus a portál) – budova má pozoruhodný vstupní renesanční portál z r. 1553 se znaky Boskoviců a pánů z Lipé. Vstupní mázhaus zaklenutý hvězdicovou hřebínkovou klenbou se středním svorníkem nesoucím boskovický znak.
- Měšťanský dům na nám. T.G. Masaryka 23 (arkýř) – pozdně gotický dům z r. 1512 s renesančním půlválcovým arkýřem datovaným letopočtem 1589. Arkýř je zdoben znaky Ladislava Velena ze Žerotína a majitele domu
Hanse Rennera.
- Měšťanský dům na nám. T.G. Masaryka 19 (mázhaus) – gotický objekt s autentickou klenbou vstupního mázhausu, v renesanci opatřenou trojbokými lunetami.
- Zámek – původně hrad z konce 13.století, koncem 15.století zahájena přestavba na renesanční zámek. Ten byl na počátku 17. století rozšířen o pozdně renesanční arkádové křídlo. Při požáru v pol. 19.století značná část zámku zničena. Dodnes zachovány renesanční arkády a věž, raně renesanční brána z r. 1492 a medailony Ladislava z Boskovic a M
agdalény z Dubé – jedny z nejstarších renesančních památek v ČR (na bráně umístěny kopie medailonů, originály v muzeu) a empírová hospodářská stevení.
- Měšťanský dům, Bránská 1 (mázhaus) – mázhaus sklenutý valenou klenbou s lunetami a pravoúhlou sítí hřebínků na konzoly zdobené akantem, boskovické znaky.
- Měšťanský dům, Bránská 6 (mázhaus) – goticko-renesanční objekt s cennými architektonickými detaily, postavený kolem r.1527, v přízemí osazen polokruhový gotický portál.
- Měšťanský dům, Bránská 17 (mázhaus) – gotický objekt s dobovými portálky, renesančně přestavěný, se zaklenutým vstupním mázhausem.
- Měšťanský dům z pol. 15.století, Bránská 10 (mázhaus) – renesanční dům s pozůstatky gotického objektu, mázhaus zaklenutý síťovou hřebínkovou klenbou s renesančním portálem.
- Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie – původně gotický s renesančními přestavbami, po požáru r. 1726 přestavěn na barokní. V interiéru rozsáhlá barokní sochařská a malířská výzdoba. Sochařské výzdobě dominují díla Jiřího Pacáka, malířské fresky od J.T. Suppera a jeho syna Sylvestra, oltářní obraz od Josefa Reinische, zlomkovitě se dochovaly vnější i vnitřní fresky J. T. Suppera v Loretánské kapli.
- Latinská škola – na budově se dochovalo nad okny sedm renesančních kamenných desek s latinskými a řeckými nápisy nabádajícími a povzbuzujícími ke vzdělání. Velká přízemní místnost zaklenutá bohatou hřebínkovou klenbou zakončenou konzolami s naučnými latinskými nápisy z r. 1566.
- Měšťanský dům na nám. T.G. Masaryka 35 (mázhaus) – pozdně gotický dům z doby po r. 1509, v přízemí goticko-renesanční vstupní portál s reliéfními dobovými znaky Boskoviců a pánů z Dubé.
- Měšťanský dům na nám. T.G. Masaryka 37 (mázhaus) – gotický dům z doby po roce 1509 s největším mázhausem, jehož bohatá hřebínková klenba má kamenné svorníky se znaky města a Boskoviců. Hlavice sloupu je datována rokem 1547.
- Měšťanský dům na nám. T.G. Masaryka 22 (mázhaus) – mázhaus s bohatými reliéfními polychromovanými konzolami, z nichž jedna je datována rokem 1586.
- Měšťanský dům na nám. T.G. Masaryka 16 (portál roku 1540) – bohatě zdobený kamenný renesanční portál italského umělce s latinskými a německými nápisy.
- Měšťanský dům na nám. T.G. Masaryka 2 (mázhaus) – hřebínkové klenby se zde sbíhají do čtyř kamenných svorníků se zanky Boskoviců, pánů z Lipé, moravskou orlicí a monogramem majitele s letopočtem 1546. Kolem svorníku jsou dochovány nově restaurované renesanční akantové výmalby. V mázhausu bohatě členěný pískovcový portál s německým a latinským nápisem r. 1540.
- Měšťanský dům, Čs. armády 5 (mázhaus s portálem) – původně gotický objekt, renesančně přestavěný, se síťovou klenbou v mázhausu, datovanou letopočtem 1570 a vytvárně náročným renesančním portálem.
- Barokní dům na nám. T.G. Masaryka 9 – goticko-renesanční objekt s pozdně barokním průčelím.
- Hradební bašty, zbytky opevnění – opevnění pochází z počátku 16.století. Původně tvořený příkopem, vyšší vnější a nižší vnitřní hradební zdí, jedenácti baštami a městskými branami. Dodnes se dochovaly pouze fragmenty zdí a tři bašty.
- Františkánský klášter – barokní stavba z konce 17. století s kostelem sv. Josefa. Nad ozdobným portálem je socha sv. Josefa od J.A. Heinze. V klášteře je zachována studna s původním technickým vybavením. Velmi cennou památkou je původní barokní knihovna s
řadou cenných svazků.
- Holzmaisterovo muzeum – budova muzea byla dostavěna roku 1906, zásluhou moravskotřebovského rodáka L.V. Holzmaistera byly muzejní sbírky obohaceny o jeho bohaté národopisné sbírky z Egypta (starověký sarkofág s mumií ženy), Indie, Tibetu, Barmy, Číny, Japonska a Tichomoří, které tvoří samostatnou expozici.
- Křížový vrch, Křížová cesta na Křížovém vrchu, sousoší J. Pacáka – barokní sousoší Tří Křížů s postavami P. Marie, sv. Jana a dvou andělů je dílem sochaře Jířího Pacáka z let 1730-1740. Křížová cesta je tvořena čtyřmi barokními kapličkami, postavenými kolem roku 1723, které měly být součástí velké Křížové cesty začínající ve farním kostele a končící na Kalvárii na Křížovém vrchu.
- Hřbitovní kostel – postaven kolem roku 1500, kdy byl starý hřbitov při farním kostele přenesen ke kostelu na Křížovém vrchu. V interiéru pozdně gotické stavby s barokními úpravami se zachovaly původní pozdně renesanční lavice a pozdně barokní fresková výzdoba od J.T. Suppera.
- Renesanční náhrobky v lapidáriu na hřbitově (Křížový vrch) – v lapidáriu zřízeném z empírové márnice je umístěna řada pozoruhodných renesančních náhrobků z přelomu 16. a 17. století. Jedná se převážně o náhrobky evangelíků, které byly v době rekatolizace po Bílé hoře odstraňovány a použity k vydláždění kostela.
Rychnov na Moravě
- poutní místo s kaplí Panny Marie, zvaná též Mariánská studánka. V kapli vyvěrá pramen, který podle pověstí zázračně uzdravoval nemocné.
Staré Město u M. T.
Třebařov