Region Moravskotřebovska a Jevíčska

Historie obce - Vranová Lhota

Původní osídlení bylo asi slovanské. Poprvé se ves zřejmě připomíná pod náznem “New Bramow” roku 1258, kdy se podřizuje soudní moci města Jevíčka. Dále se připomíná v roce 1351, kdy Bernart z Myrdic prodal svým bratřím Závišovi a Vilímovi z Rychenburku polovinu území, které tvořilo vranovský statek, jehož správním střediskem byl hrad Vraní Hora na vrchu Hradisku u Vranové. Vranová Lhota se uvádí vždy jen jako Lhota. Roku 1355 koupil statek Jan z Boskovic. Za bojů mezi markrabaty Prokopem a Joštem držel panství straník Joštův Heralt z Kunštátu. Roku 1406 zapisuje markrabě Jošt na vranovském statku věno Kateřině, manželce Pročka Búzovského. Tehdy se již připomíná ve Lhotě tvrz. Roku 1425 dává král Zikmund hrad Vraní Horu zástavou. Roku 1448 byla majitelkou statku Kateřina z Wildenberka a učinila spoluvlastníkem svého druhého manžela Bohuslava z Břevoz. Roku 1497 král Vladislav potvrzuje Jiřímu ze Lhoty zástavní listy krále Václava a Zikmunda na statek. Hrad Vraní Hora byl tehdy již pustý. Jiří učinil spoluvlastnicí svou manželku Barboru z Převoz. Roku 1507 koupili statek Bernard a Václav z Žerotína a na Dřevohosticích a od nich je koupil Vít z Ptení, jehož rod po sídle ve Vranové Lhotě dostává přídomek Lhotský z Ptení. Po něm dědili synové, z nichž Jan roku 1533 prodává svůj díl bratřím Vaňkovi a Vratislavovi Lhotským z Ptení. Vratislav pak dědí i zbytek po bratru Vaňkovi. Roku 1550 se panství rozdělilo na tři díly mezi syny. Lhotu zdědil Dětřich. Dětřich Lhotský z Ptení, jenž měl za manželku Magdalenu Kropáčovou z Nevědomí, “seděl” na statku až do roku 1577. Po něm jej obsadil syn Vratislav Lhotský s nedílnými bratřími Alexandrem, Janem, Bernartem a Jarošem. Od nich statek koupil roku 1587 Jan Kobylka z Kobylího a po něm asi roku 1595 Jan Malaška z Reydichu. Po něm jej koupil Brikci Drahanovský z Pěnčína, který se roku 1606 psal ze Lhoty, po jeho smrti roku 1613 dědil syn Václav Drahanovský od roku 1616 drželi statek společně bratři Bedřich a Jaroslav, od roku 1623 Jaroslav Drahanovský sám. (Jeho manželkou byla Božena Bílská z Kaříšova, byl jejím třetím manželem). Po smrti Jaroslava roku 1631 byl poručníkem sirotků kardinál Ditrichštejn a správa statku byla svěřena Bedřichu Drahanovskému, po jeho smrti roku 1635 jeho synu Jaroslavu Bedřichovi, po jehož smrti roku 1634 byl poručníkem jeho sirotků ustanoven Jíra Protivec Drahanovský na svobodném dvoře v Unerázce. Roku 1648 přebírá statek Maximilián Ferdinand Drahanovský, syn Jaroslava. Po něm dědili sirotci, z nichž František Zikmund Drahanovský z Pěnčína prodal roku 1694 Lhotu a Roveň Mikuláši Ferdinandovi Reitrovi z Hornbeka, a ten roku 1698 Janu Adamovi Ondřeji hr. z Lichtenštejna, po němž roku 1712 dědí dcera Dominika. Roku 1715 patří Vranová Lhota Antonínovi Florianovi hr. z Lichtenštejna, který roku 1716 prodal statek Vilému Albrechtovi Libštejnskému z Kolovrat, pánu na Biskupicích. Od té doby až tvořila Vranová Lhota součást biskupického panství až do roku 1850., Vranová Lhota je obec s převahou lesů v katastru. Dvůr velkostatku Biskupice byl za první pozemkové reformy rozdělen.

Roku 1825 byla postavena pila s kůlnou, na jejímž místě zbudovala v roce 1838 Pavlína Steinbrecherová z Moravské Třebové valchovnu, která v roce 1842 přešla do majetku knížete Salma.

Již v druhé polovině 16. století vznikly na vranovských statcích železné hutě. Roku 1842 byla vybudována vysoká pec, do roku 1882 byly železné hutě součástí železárny v Blansku. Budovu převzala tkalcovna a přádelna vlněného zboží, založená roku 1901. Majitel se jmenoval Novotný. V roce 1920 byli majiteli Chaimomitz a Kreisler, existovala ještě roku 1930. V roce 1910 a 1935 je uváděn mlýn s pilou, roku 1924 elektrárenské, roku 1935 mláticí družstvo, roku 1924 konzum. Roku 1901 vznikla záložna, existovala ještě v roce 1939. Od roku 1871 byla v obci pošta.

Roku 1854 měla Vranová Lhota 469 obyvatel. 1880 – 417, 1900 – 405, 1921 – 394, 1930 – 410, 1950 – 308. Německá menšina před druhou světovou válkou byla nepatrná.

V obci je katolická fara s kostelem sv. Kateřiny.

Roku 1828 byla postavena škola, v roce 1900 měla dvě třídy, roku 1938 byla založena měšťanská škola.

Z politických stran byla nejsilnější strana agrární.

Od roku 1863 byl v obci čtenářský spolek, od roku 1882 hasičský, od roku 1892 Ústřední matice školská, od roku 1900 včelařský spolek, od roku 1910 Sokol, od roku 1911 Omladina.

V letech 1941 – 1945 byla Vranová Lhota u pol. okresu Litovel.

Text: PhDr. Jana Martínková

Vranová Lhota

erb
 
© 2010 - 2017 Region Moravskotřebovska a Jevíčska & MAS Moravskotřebovsko a Jevíčsko, o.p.s
WebEdit & programming: World Media Partners, s.r.o., WebDesign: Neofema s.r.o.
Propojeno s informačním systémem CZeCOT Prohlášení o přístupnosti | Právní doložka | Mapa stránek | RSS Informační centrum Jevíčko, Tel.: 461 325 691 Informační centrum Moravská Třebová, Tel.: 461 315 794