Region Moravskotřebovska a Jevíčska

Historický vývoj města - Jevíčko

Podle archeologických nálezů byla oblast už před vznikem kolonizačního města osídlena slovanským obyvatelstvem. První písemná zmínka o Jevíčku je z roku 1200, listina je však fazem ze 13. století. Roku 1249 se o Jevíčku hovoří jako o markraběcím městě. To však bylo zastaveno šlechtě, která je vykořistovala, a proto je Přemysl Otakar II. privilegiem z 6. 8. 1258 stáhl pod královskou moc, organizoval je podle magdeburskéhopráva, udělil mu dědičné fojtství a stáhl pod soudní pravomoc města 13 okolních vsí – Chornice, Bělou, Přední Arnoštov, Derflík, Zadní Arnoštov, Vrážné, Hartinkov, Bezděčí, Unerázku, Dolní Unerázku, Mertensdorf, Ursedel, New Branow (Vranová Lhota?) a les Branervalt (les Zadní Hora), udělil městu právo mílové, právo vybírat clo v okruhu tří mil a vymezil pravomoc a požitky městského fojta. Výsady města potvrdil roku 1291 král Václav II., který zapsal na Jevíčku věno své sestře Kunhutě, později abatyši svatojiřské. Na počátku 14. Století se město stalo majetkem pánů z Lipnice, zakladatelů hradu Cimburka, a roku 1318 se Bernart z Cimburka zavazuje vyplatit abatyši Kunhutě její věno 600 hřiven,, a to jednou pro vždy. Pak město opět spadá na královskou komoru a roku 1323 je králem Janem Lucemburským směněno Jindřichovi z Lipé spolu s Chornicemi, Derflíkem, Bělou, Předním i zadním Arnoštovem a Hartinkovem.Ostatní vesnice zůstaly u trnáveckého panství. Podle smluv mezi pány z Lipé z roku 1346 měli město nedílně držet Jindřich, Čeněk a Pertold z Lipé. Pánům z Lipé tehdy patřily rozsáhlé statky na severní Moravě. Jindřich z Lipé roku 1365 prodal celé třebovské panství, celé trnávecké panství a město Jevíčko s příslušenstvím markraběti Janovi. Markrabě i císař Karel IV. městu potvrdili roku 1351 privilegia. Jevíčko se stává zeměpanským městem a nastává období jeho hospodářského rozkvětu. Markrabě Jan dal městu roku 1361 právo odúmrti a snad založil i augustiniánský klášter. Roku 1410 se Jevíčko ještě uvádí mezi královskými městy. Za válek mezi Janovými syny markrabaty Joštem a Prokopem trpělo i město, zvláště když bylo dobyto Zikmundem z Křížanova. Roku 1412 dal král Václav IV. Jevíčko zástavou Heraltovi z Kunštátu s podmínkou, že zůstane králi vždy otevřeno. Roku 1415 se město samo vykoupilo ze zástavy a za to bylo králem na pět let osvobozeno od poplatků královské komoře. Roku 1421 bylo králem Zikmundem opět zastaveno jeho věrnému stoupenci Janu Boskovcovi z Brandýsa, který je držel ještě roku 1447. Během husitských válek bylo město několikrát dobyto a vypáleno. Po husitských válkách bylo Jevíčko počeštěné a nekatolické. Roku 1454 je král Ladislav zapsal Pročkovi z Kunštátu, téhož roku potvrdil městská privilegia a dal městu právo druhého výročního trhu. Roku 1464 koupil Proček dědičné fojtství a postoupil je městu. V roce 1465 potvrzuje městská privilegia král Jiří z Poděbrad. V letech 1476 – 1480 držel měso zástavou Jan Heralt z Kunštátu, který dostal od krále povolení stavět ve městě hrad a potvrdil městu výsady. Roku 1488 byla městská privilegia potvrzena králem Matyášem. Město držel Jan ze Zvole a na Mělici a roku 1488 bylo městu s konečnou platností postoupeno dědičné fojtství. Roku 1497 potvrdil král Vladislav II. městská privilegia a roku 1499 dal město dědičně Hanuši Haugvicovi z Biskupic. Tím Jevíčko přestalo být městem královským Roku 1522 potvrdil městská privilegia král Ludvík a udělil městu právo pečetit červeným voskem. Téhož roku mu také udělil třetí výroční trh. Roku 1538 získal město Václav Haugvic z Biskupic, potvrdil mu privilegia a ještě téhož roku je prodal Erazimovi z Bobolusk. Ten roku 1539 prodal městu v něm postavenou tvrz. V letech 1540 a 1541 patřilo Jevíčko Petru Šedíkovi z Kunčiny, tehdejšímu pánu n Jaroměřicích. Ten město závětí z roku 1541 odkázal bratřím Vítkovi, Ladislavovi, arklebovi a Zdeňkovi Lhotským z Ptení, kteří je roku 1550 prodali Václavu Chrousteckému z Malovar. Po jeho smrti synové Jan a Rafael prodali Jevíčko roku 1557 Prokopu Podstatskému z Prusinovic. Roku 1546 potvrdil městská privilegia císař Ferdinand I., 1564 Maxmilián II., 1572 Rudolf II. Ten také městu roku 1577 udělil čtvrtý výroční trh. Jevíčko pak držel Hanuš Haugvic z Biskupic, který roku 1580 potvrdil městu výsady. Po jeho smrti dostal panství roku 1584 Jan Žalkovský z Žalkovic, který dal roku 1594 městské radě právo nad sirotky a upustil od vlastnictví Zadní Hory. Po něm byl pánem Jevíčka Jiří Žalkovský z Žalkovic a po něm Václav Žalkovský. Za sirotky po Václavovi spravoval město roku 1616 Ladislav Šlejnic ze Šlejnic a pak se statků ujímá jeden ze sirotků, Václav Žalkovský, který městu roku 1626 potvrzuje výsady. Roku 1613 potvrzuje privilegia císař Matyáš. Třicetiletá válka na město těžce dolehla. V roce 1623 bylo z 206 usedlostí 20 pustých. Roku 1646 bylo Jevíčko dobyto Švédy pod vedením generála Wrangla, který dal mnoho měšťanů odvést v železech do Olomouce na stavbu opevnění, ostatním uložil velké výpalné a kontribuce. Roku 1631 potvrdil císař Ferdinand II. Jevíčku privilegia pod podmínkou, že ve městě nesmí být trpěn nekatolík. Roku 1657 udělil císař Leopold I. městu týdenní trh na dobytek (v úterý) a roku 1659 mu potvrdil privilegia. V roce 1667 se panství ujali synové Václava Žalkovského Jindřich, Ladislav a Jiří Protivec. Jindřich přenechal roku 1706 statek svému synovi Václavovi Ferdinandu Žalkovskému, který téhož roku městu potvrdil výsady. Roku 1685 byl spor o Zadní Horu opět vyřízen ve prospěch města Jevíčka. Po Václavu Ferdinandovi drželi město sirotci, jejichž podíly skoupil roku 1712 František Zikmund Žalkovský a téhož roku potvrdil městu výsady. Roku 1722 prodal Jevíčko Terezii Veronice Přepické z Rychnburku, jejíž dcera Anna hr. Pražmová z Bílkova prodala statek roku 1730 Marii Františce hr. Z Lichtenštejnu, ovdovělé ze Salm-Neuburku, která téhož roku potvrdila výsady. Roku 1736 došlo k narovnání ve sporu o hranice mezi Jevíčkem a Jaroměřicemi. Roku 1717 potvrdil městská privilegia císař Karel VI., 1749 Marie Terezie, 1781 Josef II. a 1792 František I. Roku 1784 byl v Jevíčku zrušen augustiniánský klášter, pozemky rozprodány a dvůr rozdělen. Panský dvůr v Jevíčku byl při první pozemkové reformě parcelován a ze zbytku vytvořen pokusný školní statek.

Jevíčko postihla v průběhu jeho dějin i nejedna katastrofa: vyhořelo v letech 1562, 1587, 1747 (vyhořelo 80 domů), 1869 (vyhořelo 60 domů a několik stodol). Morem bylo město stiženo v roce 1680 – od 23. 5. do 27. 10. Zemřelo na něj 335 katolíků a 60 židů. Roku 1742 protáhlo městem pruské vojsko Friedricha II., roku 1758 tábořil u města s vojskem polní maršál hrabě Daun. V prosinci roku 1805 platilo město dvakrát výpalné Francouzům. Roku 1866 protáhlo městem poražené rakouské vojsko a 12. července i vojsko pruské.

Největším průmyslovým podnikem v Jevíčku byl akciový pivovar se sladovnou, založený roku 1896, roku 1948 součástí n. p. Středomoravské pivovary. V roce 1911 se uvádějí tři výrobny lihovin a sodové vody, v roce 1924 dvě, v roce 1939 jedna.V roce 1911 a 1939 tři mlýny, 1930 a 1939 mlékárna, 1935 a 1939 výrobna sýrů. Od roku 1905 se v Jevíčku vyráběly kovové zavařovací nádoby, též 1939. V letech 1930 a 1948 je uváděna továrna na čerpadla, 1890 a 1930 továrna na kovové a plechové zboží, V roce 1910 byla v Jevíčku jedna cihelna s pilou, v roce 1930 dvě, v roce 1939 jedna, v roce 1910 jedna výrobna cementového zboží, v roce 1924 tři, v roce 1939 jedna. Dále se v Jevíčku vyrábělo slaměné a rákosové zboží(1924, 1939), květiny (1911), punčochy (1911, 1924), voskové zboží 1911, 1930, 1939), nemocniční zařízení (1930), obuvnické svršky (1930), provozovalo se zde tkaní (1911, 1924) a barvení tkanin (1935, 1939), knihtisk od 1905, 1948).

V roce 1897 bylo založeno chovatelské družstvo, v roce 1911 stavební, v roce 1919 nákupní družstvo obuvníků, v roce 1939 byla v Jevíčku dvě hospodářská družstva. V roce 1919 byl založen konzum, v roce 1911 bylo ve městě pět živnostenských společenstev, v roce 1939 šest. V roce 1924 zde byly tři hotely (též 1939). V roce 1930 a 1939 je uváděna restaurace. Spořitelna byla založena roku 1879, uvádí se i 1939, záložna vznikla v roce 1865, v roce 1911 byly dvě, v roce 1939 tři.

Pošta byla otevřena v roce 1839, mezi Jevíčkem a Jaroměřicemi je železniční stanice. V roce 1930 byli v Jevíčku tři autodopravci, v roce 1935 šest, v roce 1939 osm.

V roce 1916 zde byla zřízena Zemská plicní léčebna, v roce 1911 je uváděna okresní nemocniční pokladna, 1904 chudobinec, Okresní péče o mládež zde fungovala od roku 1911. V roce 1900 byli v Jevíčku tři lékaři, v roce 1930 sedm, v roce 1939 osm. Zvěrolékař zde byl v roce 1900 jeden, v roce 1935 byli dva, v roce 1939 jeden.

V roce 1854 mělo Jevíčko 2999 obyvatel. 1869 – 2734, 1880 – 2719, 1900 – 2624, 1910 – 2783, 1921 – 2718, 1930 – 2766, 1950 – 2609. Před druhou světovou válkou byla v Jevíčku poměrně silná německá menšina.

Asi do roku 1880 byla jako část Jevíčka uváděna obec židovská, potom až do sloučení roku 1919 rozlišovány dvě samostatné politické obce Jevíčko a Jevíčko obec židovská.

Kromě katolické fary s kostelem Nanebevzetí P. Marie byla tedy v Jevíčku i Židovská náboženská obec. Při plicní léčebně vznikl roku 1918 Dům milosrdných sester sv. Františka.

Obecná škola byla nejdříve německá (1848), od roku 1871 dvojjazyčná (1900 – 7 tříd). V roce 1900 se uvádí německá židovská obecná škola (1 třída). Německá měšťanská škola byla založena v roce 1871, česká v roce 1905. V letech 1939 – 1945 byla v Jevíčku německá hlavní škola. Od roku 1897 existovala živnostenská pokračovací škola. Roku 1897 byla v Jevíčku zřízena zemská vyšší reálka, 1912 byla postátněna, od roku 1931 státní československá reálka, 1940 – 1945 byla přeložena do Boskovic. V roce 1945 bylo v Jevíčku založeno reálné gymnázium. V roce 1921 je uváděna zimní hospodářská škola, v roce 1924 odborná hospodářská škola.

V roce 1905 bylo založeno muzeum, 1924 se uvádí knihovna a čítárna, 1930 kino.

Ačkoliv v Jevíčku vždy výrazně převažovali obyvatelé české národnosti, správa města byla v německých rukou až do volebních bojů v 80. a 90. letech 19. století. Teprve roku 1892 byl zvolen první český starosta. V roce 1924 byla v Jevíčku zastoupena Československá strana lidová, Československá živnostenskoobchodnická strana středostavovská, Československá národní strana, Agrární strana a Komunistická strana Československa.

Od poloviny 19. století vznikalo stejně jako v jiných městech množství spolků nejrůznějšího zaměření.

V letech 1938 – 1945 bylo Jevíčko u pol. okresu Boskovice.

Text: PhDr. Jana Martínková

Jevíčko

erb

Druhá upoutávka

Tip na výlet

Rumpálová studna Mařín - studna Rumpálová studna Mařín - studna

Osada Mařín vznikla v r. 1790, toho roku se začala kopat obecní studna, dokončená r. 1793, kdy nabyli...

 
© 2010 - 2017 Region Moravskotřebovska a Jevíčska & MAS Moravskotřebovsko a Jevíčsko, o.p.s
WebEdit & programming: World Media Partners, s.r.o., WebDesign: Neofema s.r.o.
Propojeno s informačním systémem CZeCOT Prohlášení o přístupnosti | Právní doložka | Mapa stránek | RSS Informační centrum Jevíčko, Tel.: 461 325 691 Informační centrum Moravská Třebová, Tel.: 461 315 794